Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Problémy duševního zdraví související se suicidálním chováním u vybraných studentek gymnázií v Plzeňském kraji
Havránková, Kateřina ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce byla vytvořena s primárním cílem získat a sepsat hlavní a důležité informace týkající se problémů duševního zdraví související se sebevražedným jednáním z pohledu vybraných dívek, které studují gymnázia v Plzeňském kraji. V teoretické části jsou nejprve v prvních dvou kapitolách vymezeny obecné charakteristiky a hlavní informace související se zdravím, duševním zdravím, duševní nemocí a suicidálním chováním. Následně je teoretická část věnována přímé aplikaci získaných poznatků a doplnění důležitých údajů v návaznosti na věkovou kategorii studentů gymnázií v tematických oblastech duševního zdraví, duševní nemoci a sebevražedného jednání. V praktické části, pomocí kvalitativní metody polostrukturovaného rozhovoru, byl realizován výzkum se zapojením 9 vybraných studentek z 8 gymnázií v Plzeňském kraji ve věku 14-18 let, který se zaměřoval na zjištění dat z oblasti jejich vlastních zkušeností a postojů k duševnímu zdraví a suicidálnímu chování, jak ve školním prostředí, tak mimo něj. Podrobnou analýzou rozhovorů bylo zjištěno, že je pro studentky hodnota duševního zdraví v rámci kvality života nesmírně důležitá a na něhož má dle dat největší negativní vliv zejména tlak na výsledky ze strany rodiny, školní prostředí spojené se stresem a šikanou od spolužáků nebo i učitelů, včetně...
Přehled nástrojů prevence sebevražd na sociálních sítích a jejich hodnocení lidmi s historií suicidální ideace
Smrčková, Růžena ; Kasal, Alexandr (vedoucí práce) ; Rybová, Lucie (oponent)
Sebevražda je podle dat Světové zdravotnické organizace každoročně příčinou úmrtí více než 800 000 lidí a současně druhou nejčastější příčinou úmrtí osob ve věku 15-29 let. Zmíněná věková skupina je ve většině případů aktivní na sociálních sítích, a z toho důvodu je podstatné se na problematiku prevence sebevražd v oblasti sociálních sítí zaměřit. Tato práce je proto soustředěna na popis existujících nástrojů prevence sebevražd v prostředí sociálních sítí Facebook, Instagram a Twitter. Dále také na hodnocení prvků prevence lidmi s historií suicidální ideace. V této práci byla zvolena metoda obsahové analýzy. Součástí práce je diskuse praktické aplikace výsledků s využitím Efektivního modelu prevence a Integrovaného motivačně-volního modelu sebevražedného chování.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.